Co je modlitba?
Ž 62, 8 – 9
Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště. Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště.
Ž 65, 3
K tobě, jenž vyslýcháš modlitby, přichází veškeré tvorstvo.
Video
bude dodáno
Komentář
Když čteme Bibli, promlouvá k nám Bůh. Když se modlíme, hovoříme s Bohem. Obojí je pro rozvíjení osobního vztahu jako opravdového oboustranného rozhovoru stejně nezbytné. Ale modlitba je víc než rozhovor, je to výsada. Vkládáme sami sebe do vůle Boží, jak nejlépe umíme. A potom – jako děti, které se obracejí na svou matku či otce – žádáme o to, co potřebujeme, s vědomím, že to obdržíme. Modlitba je naše odpověď na Kristův slib: „A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním“ (J 14, 13 – 14).
Modlitba mívá několik podob: je to adorace (vzývání, klanění, uctívání), vyznávání, děkování a prosby. Jestliže se s Bohem skutečně setkáme, pak nevyhnutelně vyznáváme svůj hřích, děkujeme za odpuštění a všechna další Boží požehnání a budeme vysílat přímluvné prosby za jiné lidi.
(James Montgomery Boice: Základy křesťanské víry; Návrat domů, Praha 1999; str. 397 a 401)
Protože jsem Kristův, smím v jeho jménu kdykoliv oslovit Otce. Smím ho chválit a velebit, děkovat mu a slavit ho; smím mu vyznat všechno, co mě trápí, přiznat se mu se všemi svými vinami, smím ho prosit o pomoc pro sebe i pro jiné. To je modlitba. Modlitba není žádné zaříkávání a čarování; modlitba není jen rozjímání o sobě a sbírání sil. Modlitba se obrací na Boha a nejde do prázdna.
(Evangelický katechismus´88, Kalich, Praha 1986; otázka 81 a 82)
Jak se stát dobrým Božím přítelem? Neustálým rozhovorem. Chodit jednou týdně do kostela či praktikovat denně chvilku modlitebního ztišení nestačí k tomu, aby sis vytvořil s Bohem důvěrný vztah. Aby ses stal Božím přítelem, musíš pracovat na tom, abys s ním sdílel vše, co prožíváš.
Ano, je nezbytné, aby sis zvykl najít si denně čas na modlitbu a čtení Písma. Ale Bůh po tobě chce něco víc, než jen absolvování schůzky, kterou máš poznamenanou v diáři. Bohu záleží na tom, abys s ním počítal při každé své činnosti, při každém rozhovoru, v každém problému a dokonce v každé myšlence. Můžeš s ním vstoupit do otevřeného rozhovoru, který trvá po celý den. Mluv s ním průběžně o všem, co děláš nebo na co myslíš. Praktikovat „neustálou modlitbu“ (1.Te 5, 17) znamená modlit se, když nakupuješ, řídíš, pracuješ nebo se věnuješ jakékoli jiné všední činnosti.
(Rick Warren: Proč jsme vůbec tady?, Návrat domů, Praha 2005, str. 71)