S jakým postojem se máme modlit?

Komentář

Co když Bůh ví, že ze všeho nejvíce potřebujeme právě modlitbu? Co když na modlitbě, jak ji Bůh chápe, je nejdůležitější právě to, že naplňuje naši velkou a nekonečnou potřebu – potřebu Boha samotného? Hlad může přivést nazpět dítě, které uteklo z domova. Možná nedostane najíst hned, ale svou maminku potřebuje víc než svou večeři. Duše nemá větší potřebu, než je potřeba obecenství s Bohem. Toto obecenství začíná modlitbou a nějaká potřeba může být motivem této modlitby. Tak začíná obecenství, rozhovor s Bohem, cesta ke spojení s ním – a to je jediný smysl modlitby.
(Georgie MacDonald, cit. dle: Larry Crabb: Modlitba. Důvěrný rozhovor s Bohem; Návrat domů, Praha 2006; úvod)

Modlím se k Bohu Otci, protože je můj Stvořitel a Ochránce, na němž cele závisím, Modlím se k Ježíši Kristu, protože je můj Spasitel, který se za mne obětoval a snímá ze mne všechen hřích. Modlím se k Duchu svatému, protože je můj Obnovitel a naplňuje mne silou v mé slabosti. K nikomu jinému se nemodlím. Marie a všichni svatí jsou jen lidé, kteří jsou právě tak jako já závislí na Boží milosti.
(Evangelický katechismus´88, Kalich, Praha 1986; otázka 83)